Naše obec se nalézá v nadmořské výšce 542 m a má několik částí. Vlastní obec, Vísku, Sádky, Bukovskou, Vůbec a osadu Lipová. Katastr obce má výměru 637 ha, z toho 314 ha orné půdy, 98 ha luk, 26 ha pastvin a 190 ha lesů.
Půda na svazích pozemků převážně písčitá, jen na rovinatějších pozemcích písčitohlinitá a poskytuje vyrovnané výnosy v suchých i mokrých létech. V obci byl velkostatek s budovou zámku a hospodářskými budovami a dne 10. 4. 1948 byl rozparcelován, půda byla rozdělena mezi drobné zemědělce. Rybníky a lesy byly předány státnímu statku v Telči, převážnou část hospodářských budov převzalo hospodářské družstvo Dačice a zřídilo v obci svoji pobočku. Jedna stodola byla přidělena Fr. Smejkalovi č. 53 a druhá stodola byla rozdělena na čtyři díly pro Fr. Maráda č. 44, Jar. Smejkala č. 55, Josefa Budína č. 60 a J. Koutného, kterému rovněž byla přidělena obytná budova po bývalém správci velkostatku. Mlýn byl přidělen bývalému mlynáři velkostatku Jindřichu Strakovi. Budovu zámku převzal MNV.
Po dlouhodobé přesvědčovací kampani bylo v naší obci dne 5. 9. 1952 založeno „JZD I. typu" do kterého vstoupili všichni zemědělci včetně osady Lipová. Předsedou byl zvolen Jan Bartušek č. 30 a po čase tuto funkci převzal Petr Dohnal č. 34. Ihned se započalo s částečným rozoráváním mezí a podzimní setí bylo prováděno již podle možností do větších celků. Rovněž se započalo připravovat odvodňování v Loukách, které bylo provedeno v roce 1953 na výměře 15 ha nákladem 187 000 Kčs.
Nešťastně zvolené hospodaření JZD podle I. typu, kdy se úroda a peněžní příjmy rozdělovaly podle výměry, se kterou jednotliví zemědělci vstoupili do družstva, zapříčinilo nespokojenost v řadách členů, a po skončení sklizňových prací se dne 30. 9. 1953 JZD rozešlo.
Na jaře roku 1954 zase hospodařili; zemědělci na svých pozemcích a ti, na jejichž polích JZD na podzim zasel ozim na větší výměře, vzájemně si tuto plochu vyměnili za plochu pro jařiny a brambory.
Časem se uprázdnila usedlost v č. 25, ve které bylo zřízeno středisko STS. Byla to vydatná pomoc pro zdejší zemědělce.
Po náborové akci vedené s. Václavem Duškem bylo dne 24. ledna 1958 na ustavující schůzi opětně založeno JZD, tentokráte již III. typu. Do JZD vstoupilo 23 členů z 15 zemědělských usedlostí. Předsedou byl zvolen Josef Kudrna č. 36. Pro společné ustájení krav byla JZD převedena dnem 1. 6. 1958 budova bývalého kravína velkostatku, ve které měl Výkupní podnik Dačice dokrmnu skotu.
Dnem 1. ledna 1959 vstoupili do JZD ostatní zemědělci mimo J. Nováka č. 13, B. Hudínkovou č. 16 a zemědělců z Lipové. Dnem 1. ledna 1960 vstoupila do JZD B. Hudínková a zemědělci z Lipové, kde pak byly ustájeny krávy též u Lad. Leitgeba č. 8. Další skot byl ustájen u Fr. Smejkala č. 3, u Josefa Koutného, Jar. Adamce, B. Hudínka č. 18. U Františka Urbana č. 10 se v roce 1959 adaptoval v prostorách stodoly provizorně vepřín na hluboké podestýlce. V létě při bouřce vnikl příval vody do vepřína a přinutil prasata plavat. Z vody vyčnívaly jen prasečí rypáky a jen obětavostí družstevníků se je podařilo zachránit. Hned po této příhodě se vepřín přestavěl a byly zřízeny kotce.
Po zrušení středisek STS v roce 1960 byl strojový park JZD posílen o pásový traktor DT 54 a kolový traktor Š 30 převzatých od STS.. V roce 1960 byly započaty práce na stavbě kravína a dvou studní na louce nad Bukovskou pro samospádový vodovod do kravína. Stavební skupině ve složení L. Vodička, J. Koutný, J. Macků, L. Smutný a Fr. Smejkal č. 3 se během dvou roků podařilo, přes velké potíže s opatřováním materiálu, stavbu zvládnout.
V roce 1961 byla stavba kravína dokončena, zavedeno strojní dojení a 18. prosince 1961 byly do něho krávy svedeny. Prvními krmiči v něm byli Hudínek Boh. č. 18 a Račický Leopold č. 17. Postupně byla adaptována stodola Fr. Smejkala č. 3 na drůbežárnu, později postavená nová na poli za Vískou a vybudován teletník pod kravínem.
JZD mělo po založení 13 párů koní a poslední pár byl zlikvidován po sloučení s JZD Volfířov.
JZD se postupně vybavovalo dalšími traktory, hospodářskými stroji a také nákupem obilního kombajnu ŽMV 330, který se stal velkým pomocníkem při zvládnutí žňových prací.
V roce 1964 při sběru brambor začala v našem JZD pomáhat brigáda z Moravské Nové Vsi. Byli ubytováni v budově zámku, tam si sami vařili, pracovali od rána do večera za brambory, které jim JZD dopravovalo až domů.
V době, kdy probíhalo slučování družstev do větších celků, uvažovalo vedení JZD v Řečici rovněž o sloučení. Původně jednalo s vedením JZD Velká Lhota, které v té době již bylo sloučeno s JZD Brandlín, v tom smyslu, že středisko bude v Řečici vzhledem k tomu, že jsou zde již vybudovány hospodářské budovy a prostory v zámku. Toto se neuskutečnilo, a tak po jednání s JZD Volfířov došlo ke dni 1. 1. 1973 ke sloučení s JZD "Horácko" ve Volfířově.
Během trvání družstva velkým svátkem v obci byly dobírky. Dne 9. února 1973 se v kulturní místnosti zámku konaly tyto tradiční dobírky JZD Řečice naposledy.
Jaroslav Smejkal
publikace 40 let JZD Horácko, leden 1989