Osada se nachází asi 1,5 km východně od obce Řečice. Vznikla na základě reformy císaře Josefa II. roku 1793 při parcelaci panského dvora, patřícího pánům Lipovským z Lipovic a na Řečici. Řečici koupil Václav Lipovský z Lipovic. vysoký úředník telčského panství, za 7.100 zlatých v roce 1596 a po 234 letech, roku 1830, jej prodal rodině Dalbergů.
Na tomto místě, ještě před zmíněnou parcelací, bylo pro vzdálenost pozemků od obce zřízeno oddělené pracoviště a označeno jako familiant, což znamená rodinný (od německého slova die Familie = rodina), a od toho asi také je doposud všeobecně používaný název Famelky.
V roce 1840 zde žilo 70 obyvatel v devíti Číslech a při sčítání lidu ve dnech 2. - 5. prosince 1930 41 obyvatel, rovněž v devíti Číslech. Dalbergové hodlali v blízkém lese postavit hájovnu. Hospodář z č. p. 2 nabídl svůj pozemek a hájovna byla postavena v osadě jako desátý domek. Domek č. p. 5 vyhořel a nebyl již obnoven.
Památkou na rod Lipovských stojí u silnice pod osadou Boží muka, opatřená letopočtem 1733 a písmeny A. L. Z. L. (Antonín Lipovský z Lipovic), která zároveň označovala hranice panství. Stejná stojí u silnice k obci Mysletice a dle ústního podání další stála na hranicích k Velké Lhotě. Občané této obce, zatvrzelí evangelíci, je však odstranili a ani po dlouhém hledání se je nepodařilo najít.
Za účast ve stavovském povstání roku 1618 hrozila Jáchymu Lipovskému konfiskace majetku včetně zdejšího statku. Zachránilo jej však přestoupení na katolickou víru, a byl proto potrestán ztrátou poloviny majetku, pokutou 4 000 zlatých a slibem rekatolizace svých poddaných.
Na návsi stojí zvonička. Zvonek si osadníci koupili od obyvatel sousední vesnice Šach, kteří nepřestoupili na katolickou víru, a tak zvonek nepotřebovali. Ti však peníze utržené za zvonek (dle ústního podání) propili.
Koncem minulého století v čísle 7 žila rodina Jana Kotouna, která se rozhodla usedlost prodat. Na památku a z vděčnosti za pěkný a pohodový život, který zde s milými sousedy prožili, nechali zhotovit kříž. Je to kamenný podstavec, do něho zabudovaný ozdobný litinový kříž. Na podstavci vytesán letopočet 1886. Kolem je zahrádka se čtyřmi kamennými sloupky. Z obavy, že by někdy domek mohl přejít do rukou nekatolíka, nechali umístit kříž a zároveň ještě zasadili lípu před domek Č. 3.
Obojí tam stojí doposud. Obec Řečice před I. světovou válkou byla vedena jako Lipová Řečice. V dvojjazyčné pracovní knížce mého otce, narozeného 12. 5. 1874, jsou obecní razítka i bezvadně zachovalá pečeť s označením “Obec Lipová Řečice“, vydaná dne 1. března 1890.
Jaroslav Smejkal
LISTY JIHOZÁPADNÍ MORAVY č. 5/2002